Co patří k nejžádanějším prvkům zeleného bydlení?

Možností, jak uvedeným problémům čelit, se nabízí více.

„V prvé řadě byste si však měli pořídit čidla, jež zachycují hodnot CO2, těkavých látek nebo relativní vlhkosti, a poté zkoušet různé intervaly větrání otevřenými okny či ventilací. Pravidlem navíc zůstává, že většina domácností bez vzduchotechnického systému raději vymění čerstvý vzduch za komfort, který by otevíráním oken ztratila,“ vysvětlil pro LP-Life Jan Řežáb, majitel developerské společnosti JRD.

Rekuperace

Jako nejvhodnější považují odborníci systém řízeného větrání s rekuperací. Jedná se o mechanismus, kdy je čerstvý vzduch přiváděn k rekuperační jednotce z vnějšího prostředí přes prachové a případně i pilové filtry. Vzduchotechnika s pylovými filtry ze vzduchu zachytí jednotlivé hmotné částice. Z rekuperační jednotky se naopak odvádí již vychlazený a v interiéru spotřebovaný vzduch. U jednodušších rekuperačních jednotek stačí pro ovládání zmáčknout jen tlačítko Vypnutí, nebo naopak Zapnutí. U složitějších se tak děje prostřednictvím přepínání do jiného režimu. Teplota v bytě se však  díky řízenému větrání v bytě v každém případě pohybuje okolo 21 °C.

Dalším doporučovaným prvkem jsou okna s trojskly. Světlo, které jimi do místnosti proudí, má vedle tepelně-izolačních výhod pozitivní dopad i na naši fyzickou i psychickou pohodu. Reguluje naše biologické hodiny. Prostřednictvím tvorby důležitého vitamínu D zlepšuje naši koncentraci, bdělost a náladu. Vitamín D je totiž silný aktivátor imunitního systému a je proto pro lidské zdraví nezbytný.

„Takové bydlení přinese i značnou úsporu nákladů na vytápění. Například roční náklady na vytápění plynem se ve zděném a nezatepleném rodinném domě s okny s dvojskly a bez řízeného větrání pohybují kolem 50 000 Kč. Nový pasivní, vzduchotěsný rodinný dům s trojskly a nuceným větráním s rekuperací tepla má oproti tomu náklady na vytápění za rok pouhých 6 000 Kč,“ shrnuje popisované benefity produktový manažer JRD Petr Valeš.

Proč bývá bydlení ještě také zelené?

Konstrukce jednotlivých bytů „dýchají“ i díky použitým přírodním materiálům, které omezují pravděpodobnost vzniku plísní a jiných zdraví závadných mikroorganismů omezují.  Předchází se tak například nepříjemným zánětům dýchacích cest a rakovině plic. Již při samotné přípravě staveb bytových domů je proto důležité vyhýbat se používání škváry. Ta se vyskytuje například v tvárnicích a základech staveb. Nedoporučuje se ani skelná vata, jejíž vlákna se mnohdy ve stavbách samovolně uvolňují.

Na některých projektech nového bydlení se můžeme setkat i s tzv. zelenými střechami. Jejich výhodou je, že produkují kyslík, zadržují oxid uhličitý, absorbují ze vzduchu škodliviny a filtrují částice prachu. Zabraňují rovněž přehřívání střech a redukují teplotní výkyvy mezi dnem a nocí.

Zapomenout nelze ani na systém HWAT, který se stále více rozšiřuje zejména v posledních dvou letech. Ten slouží k zachycení srážkových vod a jejich následného využití. Akumulační nádrže mají přitom celoroční využití. Voda je tak z nádrže rozvedena až k zahradnímu zavlažování.

Do budoucnosti se navíc při výstavbě bytových projektů počítá s dalšími prvky, jež bývají součástí tzv. Smart Cities. Nabízí se v té souvislosti mimo jiné chytré osvětlení, které snižuje náklady na zasíťování a provoz a zároveň může vytvářet infrastrukturu pro nabíjecí stojany pro elektromobily a Wi-Fi provoz.

S tím, jak se nové technologie dostávají do popředí, rozvíjí se možnosti jejich uplatnění. Důležité je spočítat si, zda a do jaké míry se jejich nasazení opravdu také u nových a zrekonstruovaných bytů vyplatí. Pro jejich nasazení hovoří v posledních měsících především nárůst cen energií. Stačí to jen vyzkoušet.