Růst cen nás nejspíše čeká i ve druhé polovině roku. Kdy nás čeká pokles inflace?

Co za poslední rok zdražilo nejvíce?

Vysoký růst cen byl v květnu ovlivněn především zdražováním některých druhů potravin, nealkoholických nápojů a položek souvisejících s bydlením. U vajec to v meziměsíčním srovnání představovalo nárůst o 12,6, brambor či másla o 12 a polotučného trvanlivého mléka o necelých 11 procent.

Ještě větší vypovídací hodnotu má pak srovnání cen oproti stejnému období před rokem: za mouku jsme si museli v květnu připlatit téměř o 65, máslo o 52 a dodávky plynu 49 procent více, než tomu bylo na jaře roku 2021. Pohonné hmoty a oleje zaznamenaly během posledních 12 měsíců navýšení cen o 44,3 procenta. Náklady ale rostly i jinde – třeba pořízení vlastnického bydlení podražilo kvůli růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací i samotných cen za nové bydlení o téměř 20 procent.  

Inflace se vypočítává až z 800 různých položek

Spotřební koš, z něhož se průměrná inflace vypočítává, zahrnuje dohromady okolo 800 položek. Patří k nim například pečivo, maso, mléko, sýry, jogurty, brambory, čokoláda, pivo, cigarety, pánské a dámské oděvy a jiné zboží. Nechybí však třeba ani náklady spojené s nájemním či družstevním bydlením, energiemi, hromadnou dopravou či pořízením auta.

Každé z položek je ve spotřebitelském koši přiřazena určitá váha. Nejčastěji podle toho, kolik za ni během roku utratíme. Změna ceny každé ze sledovaných položek se pak promítá do průměrné měsíční inflace. Ta se následně může porovnat se stejným měsícem během předchozího roku. Výsledkem je ukazatel meziroční inflace.

Energie a bydlení rostou nejvíce

Větší váha bývá spojena například s bydlením či spotřebou vody a energií. Na tyto položky totiž připadá z našeho rozpočtu během měsíce zpravidla nejvíce peněz.  

Změna cen u energií patří současně k těm sociálně nejcitlivějším. Kvůli tomu proto letos ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo online kalkulačku webu www.energetickyprispevek.cz, kterou jen během prvního týdne využilo více než čtvrt milionu lidí. Kalkulačka slouží k výpočtu pomoci pro ty nejohroženější skupiny obyvatel. Ať už se jedná o příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení nebo o mimořádnou okamžitou pomoc.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o dávku testovanou na příjem, souvisí její přiznání i její výsledná výše s příjmy a výdaji domácnosti,“

popsal LP-Life základní smysl celého projektu vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva Jakub Augusta.

Nutno dodat, že některé ze sledovaných položek nemusí navíc zcela odpovídat aktuálním hodnotám. Příkladem je nájemné, které ve velkých městech roste meziročně o více než 18 procent. Podle společnosti Cyrrus může nájemné během následujících dvou let podražit ještě o zhruba 30 procent.

„Již před zahájením války na Ukrajině bylo zřejmé, že Čechy čeká přesun do nájemního bydlení. Válka tento proces dále urychlí,“

myslí si hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Menší váha bývá ve výpočtu spotřebního koše Českého statistického úřadu naopak u zboží a služeb, které považujeme takzvaně za zbytné. Ať už je to třeba elektrický tyčový mixér, fotoalbum, stavebnice Lego nebo služby výživového poradce.

Spotřební koš má samozřejmě odpovídat průměrnému vzorku naší společnosti. To znamená, že vychází z dlouhodobých šetření spotřebitelského chování lidí v Česku. Rozhodně se proto také nemění podle aktuálních módních trendů nebo potřeb jen některých z nás.

Pokles inflace nejdříve v příštím roce

Navzdory původním předpokladům České národní banky ze začátku května, že inflace letos dosáhne maximálně 15 procent a více již neporoste, další vývoj ekonomiky očekává se s velkým napětím. Bankovní rada na svém červnovém zasedání zvedla úrokovou sazbu již na 7 procent, aby tak pomohla zkrotit inflaci a premiér Petr Fiala ve svém televizním vystoupení k občanům varoval před možným zhoršením domácí energetické situace a tím i cen, které za odběr energií každý měsíc platíme.

„Domácí inflace se během druhého čtvrtletí dále výrazně zvyšovala. Nacházela se zhruba o jeden procentní bod nad prognózou. Na tom se více než z poloviny podílela vyšší než očekávaná jádrová inflace z důvodu nečekaně silného růstu cen obchodovatelných i neobchodovatelných statků. Na dynamice cen služeb se přitom nejvýrazněji podílejí zejména imputované nájemné a ceny v restauracích a kavárnách,“

zdůvodnila bankovní rada centrální banky, proč se nenaplnila její prognóza a inflace nakonec dosáhla až 16 procent. 

Podle prognózy bankéřů se inflace začne výrazněji snižovat teprve v první polovině příštího roku. Na jeho konci se má vrátit až ke 2 procentům.

Během dalších měsíců nás rozhodně nečekají lehké časy. Řada zboží a služeb může ještě zdražovat. Kdo si ještě před pár měsíci třeba myslel, že za litr benzínu bude platit okolo 50 korun? Nezbývá než věřit ekonomům, kteří tvrdí, že v příštím roce se bude situace vracet postupně k normálu.

Zdroje: ČSÚ, ČNB, vlastní dotazování